|
|
Význam Ázerbajdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice
Dvořáková, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Význam Ázerbájdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice" pojednává o tématu percepce energetické bezpečnosti z perspektivy Evropské unie se zvláštním důrazem na význam dvou jihokavkazských zemí - Ázerbájdžánu a Gruzie. Záměrem této práce je analyzovat téma prostřednictvím konstruktivistického přístupu. Výchozí teoretický rámec práce tedy tvoří redefinovaná teorie sekuritizace. Metodologický základ představuje diskurzivní analýza oficiálních dokumentů, vydaných Evropskou unií, zasazená do kontextu Evropské politiky sousedství, respektive iniciativy Evropské partnerství s přihlédnutím k externímu vlivu Ruské federace v časové periodě zhruba deseti let, tj. od roku 2003, kdy byla ustavena Evropská politika sousedství, do současnosti. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnocení percepce energetické bezpečnosti z pohledu Evropské unie a určení klíčových kontextuálních souvislostí a diskurzivních témat, která v určitých momentech dané periody v politickém diskurzu Evropské unie převládala.
|
|
|
From Developmentalism to Mobilisation: The Case of Georgian Violent Transition
Střítecký, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší konceptualizovat vztah mezi fenomény developmentalistického státu a etnopolitické mobilizace. V návaznosti na tuto snahu tvrdí, že studium post-developmentalistické tranzice by mělo být založeno na komplexním rámci zahrnujícícím klíčové sociální, ekonomické a politické procesy. Samotná argumentace začíná přehledem přístupů ke studiu post/Sovětské tranzice, které dominantně vycházejí z modernizačního paradigmatu. Následně práce formuluje alternativní teoretické vysvětlení založené na teoretických závěrech z oblasti historické sociologie. Teoretická diskuze ústí ve formulaci modelu zahrnujícího tři kauzální mechanismy spojující macro a micro roviny. Z empirického hlediska práce tvrdí, že gruzínská násilná mobilizace byla výsledkem procesů, které byly předurčeny fungováním a úpadkem sovětského developmentalistického státu. V kontextu etnopolitcké mobilizace se snaží odpovědět na otázku, jaké specifické socio-ekonomické procesy stály v pozadí této mobilizace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Cinema as a Tool of Nation Branding Strategy: A Case Study of Georgia
Razinkova, Ekaterina ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
Ve snaze získat konkurenční výhodu v globalizovaném světě se stále více pozornosti věnuje vytváření důvěryhodné a přitažlivé image země.V tétosouvislosti je klíčová role přisuzována nationbrandingu, který se postupně stává důležitou součástí zahraniční i domácí politiky. V praxi tento koncept kombinuje různé nástroje, z nichž jedním z nejúčinnějších je národní kinematografie. V postsovětském prostoru je uplatňování strategií nation brandingu poměrně nové, avšak z hlediska posílení reputace perspektivní. Předkládaná diplomová práce zkoumá korelaci mezi koncepty nation branding a národní kinematografie z instrumentalistické perspektivy následně aplikované na případovou studii Gruzie. Na základě teoretického a metodologického zakotvení poskytuje práce analýzu vybraných děl současné gruzínské národní kinematografie z hlediska jejich přínosu k rozvoji národního brandu země. Bylo zjištěno, že se gruzínská národní kinematografie v kontextu budování národního brandu projevila jakoilustrativnía přístupné médium, které reprezentujejakzápadně orientované,taktradiční aspekty národního brandu země. Dále byl zjištěn mírný příklon k častější reprezentaci tradičních aspektů. Aby se však gruzínská národní kinematografie stala pevnějším nástrojem v kontextu nation brandingu, vyžaduje další investice a technologický...
|
|
|
Oranžová vína
Nečasová, Eva
Tato bakalářská práce v teoretické části popisuje historii výroby vína, původní technologii výroby vína a její přenesení pomocí gruzínské tradice do současnosti. Dále se zabývá mapováním výrobců oranžového vína v České republice i v zahraničí. Experimentální část je věnovaná senzorickému a analytickému zhodnocení vybraného souboru oranžových vín. Na základě informací získaných z literatury a ověřených uvedeným experimentem bylo navrženo doporučení pro návazný výzkum a využití v praxi.
|
|
|
Návrh malé vodní elektrárny na řece Askistskali v Gruzii
Mitrega, Stanislav ; Jobánek, Stanislav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vypracování projektu malé vodní elektrárny na řece Askistskali v Gruzii. V rámci práce bylo provedeno geodetické zaměření pomocí fotogrammetrie dronem a prohlídka zájmové lokality. V práci jsou uvedeny podklady dodané firmou Stream s.r.o. a popsán postup zaměření pomocí dronu. V další části je popsán nový návrh všech stavebních objektů a provozních souborů a jsou uvedeny výsledky ekonomické analýzy. Následuje výpočtová část příloh, ve které je popsán postup návrhu jednotlivých objektů včetně výpočtů a požadovaných výstupů. V samotném závěru práce je přiložena fotodokumentace zájmového území, která byla pořízena při prohlídce zájmové oblasti projektu. Na základě ekonomické analýzy byl projekt vyhodnocen jako výhodná investiční příležitost.
|
|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
host ::
RSS.